Kapitola 1.

15. srpna 2012 v 16:59 | Gabriel
Seděl na trůně a pozoroval malého hnědovlasého chlapce, jak si spokojeně hraje na naleštěné podlaze. Dewayne se opřel a přehodil si nohu přes nohu. Měl bohatství, měl moc a hlavně měl nádherného syna, přesto byl smutný, protože mu chyběla. Pořád.
Během své dlouhé existence ztratil spoustu přátel a lidí, na kterých mu záleželo, a pohlížel na smrt jinak než obyčejní smrtelníci. Žil s vědomím, že lidé, kteří vedle něj dnes stojí, tu zítra už nemusí být. Ale ona mu chyběla a ani po pěti pozemských letech na ni nezapomněl a vzpomínka na její úsměv zůstávala stále jasná a ostrá, jako by tu Carol stála vedle něj. Nestála.
Dokázal hodně věcí, ale zachránit tu, kterou miloval, a vrátit jí život nedokázal.
"Pane," přerušil ho Javierův hlas. "Lord Michael právě dorazil."
"Ať jde dál." Dewayne se zvedl a vydal se příteli, kterého teď několik měsíců neviděl, naproti.
Michael si za pochodu sundával zasněžený huňatý plášť a podával ho Javierovi. Právě se přemístil do Dewaynova sídla a pospíchal za ním.
"Jak bylo na severu?"
"Chladno, překvapivě," uculil se Michael šibalsky a padl Dewaynovi kolem krku.
Ten ho poplácal po zádech a po dlouhé době se zase usmál. "Rád tě vidím."
"Já tebe taky."
Víc si říct nestačili, protože k nim doběhl malý Matthias, chytil se Michaelovy nohy a dožadoval se pozornosti. Černovlasý muž ho zvedl do náruče. "Nazdar, prcku."
"Stlejdo!" culil se pětiletý chlapec, když mu lord pocuchal vlásky.
"Kdy dorazí ostatní?" otočil se Michael na Dewayna, který už se zase tvářil zasmušile.
"Za půl hodiny… Možná déle, však je znáš," pokrčil rameny.
"Matthiasi, co kdyby sis šel hrát s Javierem, a my zatím s tatínkem něco probereme…"
"Nechci si hlát s moulou!" ohradil se chlapec.
Michael se usmál a podal chlapce ne příliš nadšenému sluhovi.
"Ale pak si se mnou budeš hlát ty," nenechal se Matthias odbýt jen tak.
"Jasně, jakmile všechno projednáme, přijdu za tebou." Michael zvedl ruku a zamával chlapci, který mu mával přes Javierovo rameno tak usilovně, až to chvílemi vypadalo, že snad sluhovi vyskočí z náruče.
Michael vzal Dewayna kolem ramen. "Vypadáš děsně. Pojď se projít na zahradu."
"Jestli se mi chystáš vykládat, co bych měl udělat, tak šetři dechem, několik strážců už tě předehnalo."
"Ale ještě ti to nikdo nevykládal s takovým šarmem, jako mám já," usmíval se Michael.
Nesmrtelný se na něj se zájmem otočil, ale nic neříkal, jen dál kráčel o dva kroky napřed rozlehlou zahradou, která obklopovala jeho palác skrytý pomocí magie před zraky smrtelníků poblíž Londýna.
"Matthias potřebuje matku," doběhl ho lord několika dlouhými kroky.
"Nepotřebuje matku, má mě… A když tu nejsem, je tu Javier."
"Co ten moula asi tak ví o výchově dětí?"
"Takže to tys naučil Matthiase říkat Javierovi moula?"
"Ehm," Michael se zarazil. "Hele, neodbíhej od tématu."
Dewayne se zastavil a opřel o mohutný dub. "Javier se o chlapce stará dobře… Navíc, když jsem dlouho pryč, vždycky se občas přemístím do paláce za Matthiasem, abych zkontroloval, že je v pořádku a nic mu nechybí."
Michael jenom nechápavě zakroutil hlavou. "Pět let, Dewayne, pět let. To je dost dlouhá doba, aby ses přestal obviňovat, ne?"
"Pořád toho parchanta vidím před sebou…"
"Je to minulost," pronesl rázně Michael. "Je čas jít dál a bojovat."
"Až ho uvidím, tak přísahám, že bude litovat dne, kdy mi zabil ženu," pokračoval Dewayne, jako by Michaela předtím neslyšel.
"A už jsi přemýšlel, kdo by se mohl stát tvojí druhou ženou a nahradit Matthiasovi matku?"
Nesmrtelný se odlepil od kmene stromu a pomalým krokem se vydal pryč.
Michael bezradně pokrčil rameny a pospíchal za ním. "No tak, Dewayne, Lucian už má čtyři dospělé děti!"
"Čtyři, o kterých víme," opravil ho. "A pokud sis ještě nevšiml, já nejsem Lucian, jsem Dewayne a tohle není soutěž o to, kdo bude mít víc dětí."
"Víc dětí, větší moc. Hele, uspořádáme ples, pozveme nějaké dámy…"
"Michaele, jestli se chceš ožrat, nemusíme kvůli tomu pořádat ples," zasmál se, ale vzápětí zase zvážněl. "Já si prostě žádnou manželku hledat nebudu a je mi úplně jedno, co si o tom Rada myslí."
"Ženská by ti prospěla…"
Dewayne ho zpražil pohledem. "Konec diskuze, radši mi řekni, co je nového na severu."
"Nic. Pár potyček s temnými, ale nic zvláštního."
"Hm." Nesmrtelný se zamyslel. "Nevím, jestli mám být rád, že je klid, nebo se bát toho, že zas Lucian chystá něco velkého."

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama